Poviedka- Rozbežek Nová generace

26. března 2013 v 15:01 | Sasoa
Tak tohle je ten zázrak ...:D
- Na tomhle díle sme se podíleli obe :) PS:Satsuki ^^

Sasoa a Satsuki si hráli na louce. Těšili se na večer, už jenom čekali, kdy přijde, protože dnes sa konala zkouška. Všechny děti z klanu, kterým už začali růst zoubky, se sešli na zkoušku toho či se mohou stát právoplatnými členy klanu a získají svého vlka. Kdo neuspěl, byl nelítostně vyhozen z klanu.
DAL v celým článku :)


Byla to nelítostná zkouška, ale v klanu museli zůstat jenom ty nejsilnější. Máma a táta našich dvojčat byli sice vůdcové klanu, ale pro Satsuki a Sasou nebili poskytnuty žádné výhody. Převládalo v nich nadšení, ale spojené se strachem z neúspěchu. Máma a táta je uklidňovali, že to zvládnou, protože se ještě nikdy nestalo, že by neuspěly děti vůdců klanu. Ty dvě to moc neuklidnilo, protože nechtěli být zklamáním. Byl asi čas obědu. Domek Sasoi a Satsuki stál, na louce kde se ty dvě hráli, takže cítili oběd, který právě jejich máma vaří. Sbíhali se jim sliny a už jenom čekali, když je máma zavolá. Zatím Sasoa nadhodila téma ohledně zkoušky. "A Satsu jak pojmenuješ svého vlka?" zeptala se. "Neřeknu to je tajemství!" zvolala Satsuki. "Tak ani já ti to neřeknu" odfrkla urážené Sasoa. " Mě to je jedno Sasoo. Jméno tvého vlka mě nezajímá." Řekla Satsuki. Sasoa se urazila, takovou reakci nečekala, ale za pár vteřin se jim rozzářili oči. Máma je zavolala na oběd. Na oběd byl rámen podle receptu jejich mámy. Proste nejlepší rámen pod sluncem. " Mmi to j vbrný" mrmlala Satsuki s plnou pusou. "Sohlsm s Stsuki vnkajci" přidala sa Sasoa. Máma je upozornila, že s plnou pusou se nemluví a tak už byli ticho. Za chvíli to snědli, spíš to hodili do sebe a dali si tři krát přidat a pak šli trénovat na večer. Do poslední chvíli nikdo netušil, co se bude dít a jaké úkoly dostanou. Nejdřív si trénovali házení kunajů pak základní jutsu. Například: Bunshin no jutsu nebo Henge no jutsu aneb ještě Kawarimi no jutsu a podobně. Tyto techniky musel ovládat každý malý upírek. Bylo 16:00, když skončili trénink. Ještě byl den. Noc začínala až okolo 20:00. Šli si lehnout do postele, protože byli z tréninku pořádně unavené. Sasoa si přitiskla k sobě plyšového pejska a Satsuki plyšového zajíčka a do pěti minut nevěděly o sobě. V 19:30 je máma vzbudila, protože se museli připravit. Umyli si zoubky, učesali vlasy a převlékli se z pyžam a vyrazili na místo, kde se konala zkouška. Nešli dlouho, za chvíli byli tam. Už tam čekalo několik dalších dětí z klanu, ale nepřišli poslední. Postupně přišlo ještě několik dětí. Spolu jich bylo 12, ale uspět z nich mohli jenom 3. Satsuki a Sasoa měli mnoho přátel a nemohli uvěřit, že většinu z nich možná nikdy neuvidí. Bylo přesně 20:00, objevil se tam nějaký dospělý upír a začal mluvit: "Mé jméno Ihamaru Kyuketsuki a budu vás sprovázet touhle zkouškou. 1. Zkouška je zkoušku vašeho sebeovládaní. Pro takzvaného novorozence je těžké zabít zvíře a nevypít krev a tohle je váš úkol. To zvíře nezapomeňte i donést sem a nechci tam vidět jiné stopy po zubech. Kdo se zakousne sem ani nemusí chodit. Máte na 30 minut" Trochu se zasmál a zmizel. Všechny děti se rozběhly do lesa. Do dvaceti minut se vrátilo devět dětí. Na ostatní se čekalo, ale už nikdo nepřišel. Objevil se tam Ihamaru a začal kontrolovat stopy po zubech u Satsuki se pozastavil, protože Satsuki musela být originální tak zabila jelena. Ostatní donesli zajíce nebo nějakou jinou malou zvěř.
"Všichni co se vrátili, prošli. Teď následuje krátká desetiminutová přestávka." Oznámil Ihamaru a zas zmizel. Všude bylo slyšet radostné výkřiky a každé dítě šlo k rodičům. "Mami, Tati viděly ste to?!" vykřikla Satsuki a pak začal dlouhý desetiminutový rozhovor s rodiči. Pak se objevil Ihamaru a děti se seřadili. " Takže 2. Zkouška se týká vaší inteligence a rychlosti. Teď vám rozdám hádanky a musíte je vyřešit. Pak bude následovat zkouška vaší rychlosti. Když řeknu STOP, tak se můžete vydat na cestu. Postoupí prvních šest, kteří dorazí na určené místo. Jo, a když to nebudete mít vaše smůla!" řekl Ihamaru. Satsuki se bezradně dívala na papír a snažila se přijít na to co je správní odpověď. Sasoa to rychle vyřešila a pak jenom sledovala, jak se s tím trápí její sestra. Po několika minutách Ihamaru zakřičel: "STOP!" a děti se rozeběhli do lesa. Satsuki rychle našla Sasou. "Sasoo kam se máme dostat, já to nevyřešila." Prosila jí o pomoc. "Potichu víš, že jsou tady všude jounini a je to jeskyně při hoře Sudzushi proste, běž těsně za mnou" řekla Sasoa. Už byli skoro u jeskyně. Viděly, že tam stojí už 4 děti a kousek před nimi běží ještě jeden upírek, ale ucítili jemný vánek a najednou někam zmizel. Věděly, že už jsou jenom 2 místa na postup, ale šli se tam kouknout. Nikde po něm nezbyla ani stopa. Hledaly tak dlouho, dokud neviděly, že se k jeskyni blíží někdo další. Rozeběhly se tam a asi jenom o pár vteřin tam byli dřív. Oddechli si. "Jupí" zakřičeli, naraz. Objevil se tam Ihamaru a řekl: "Výborně! Teď následuje souboj. Bude se konat v této jeskyni. Probíhat to bude takhle: Budou vylosovány náhodné dvojice. Prohrál ten, co se vzdá nebo nebude schopen dál bojovat." Ihamaru vložil ruku do látkového sáčku ve kterém, byli papírky se jmény a vytáhl dva. Satsuki a Sasoa e na sebe koukli, chytli za ruce a prosili, aby neřekl jejich jména. "Sasoa a Sa…," dívky zatajili dech a Ihamaru dořekl," a Saruki." Odlehlo jim. Sasoa se šla postavit na svoje místo ale ještě předtím ji Satsuki povzbudila: "Ty to dáš, sestřičko! Já ti věřím!" Spíš se o to snažila. Sasou to ještě víc znervóznilo. Postavila se na svoje místo přední stála Saruki a zákeřně se usmívala. Jako kdyby věděla, že Sasoa nemá šanci. Pak uslyšeli jenom start a na Sasou se řítila Saruki ani nestíhala reagovat. Nechápala, jak může být někdo tak rychlý, ale na chvíli ji zmizela z dohledu, přiblížila se k ní zezadu a chytila ji pod krkem. "Nikdy nedovol nepříteli, aby se k tobě přiblížil zezadu." Řekla a stiskla ji pod krkem. Saruki padla k zemi. "Sice máš dobrou útočnou sílu ale slabou obranu," dodala. "Vítězem se stává Sasoa!" vyhlásil Ihamaru. Dívka se usmála a padla k zemi na poraženou. Satsuki se k ní rozběhla. "Saso si v pořádku?!" zlekla se Satsuki. "Jo, jo. Pohoda. Jenom Koharu nebyla takový lehký protivník. Satsuki ji dotáhla mimo bitevního pole. "Další boj bude Satsuki vs. Torio" vyhlásil Ihamaru. "Hodně štěstí…" řekla Sasoa ležící na zemi. "Děkuju ti, sestřičko!" odpověděla s nadšením sATSUKI. Sasoa se pousmála a sedla si. Opřela se o stenu jeskyně, aby mohla sledovat sestru. Satsuki se postavila na svou pozici, uslyšela start a vrazila na protivníka. Sasoa si nad tím jenom povzdechla, protože Satsuki není vůbec stratég a útočí bezhlavě. Věří, že neudělá chybu jako Koharu. Satsuki si ale dávala pozor. Její nepřítel nebyl moc silný, ale bránil se dobře. Musela začít přemýšlet, ale to ještě asi nikdy nedělala. Zastavila se a dala mu šanci útočit. Zatím se snažila něco vymyslet. Torio byl nejdřív mírně zmatený, ale pak se odhodlal k útoku. Sevřel pěst a vrhnul se na Korri. Jediné co ji v rychlosti napadlo, bylo chytit jeho ruku a praštit s ním o zem. Tak i udělala. Torio se rozplácl o zem. "Vítězem se stala Satsuki!" řekl Ihamaru. Poslední souboj byl rychlý. Skončil dříve, než začal, protože se jeden z nich vzdal. Pak následoval obřad, při kterém jim byl přidělen vlk. Sasoa dostala vlčici a pojmenovala ji Ayano. Byla bílá jako čerstvě napadaný sníh, jenom oči měla černé. Chytla ji do rukou a šla ji ukázat Satsuki. Satsuki dostala vlka, kterému dala jméno Toshiro. Byl celý černý jako bezhvězdná noc. Satsuki ho okamžitě začala objímat a říkat mu jak je roztomilý. On ji říkal: "Pusť mě, pusť mě." 1 Sasoa k ní nedošla a začala se na tom smát. Satsuki na ni koukla vražedným pohledem, ale ona se na tom stále smála. Pak přišli pro ně rodiče a začali se s nimi mluvit. Pak uslyšeli křik, otočili se a viděli tam, jak někdo padnul k zemi. Zabila ho nějaká holka z klanu Kyuketsuki. Holky se vylekali. Rodiče věděly, kdo to je. "Tak si se přece jenom vrátila. Keilo." Řekla jejich máma.
"Co ste si mysleli? Když ste mě vyhnali tak to znamená, že už mě nikdy neuvidíte? Směšné! Celou dobu jsem toužila po pomstě. Sbírala jsem váš "odpad". Pokud vím tak ste jich nazývali a teď vám chci vyhlásit…válku!" vykřikla Keila. "Zajímavé… Vybrala sis den zkoušek. Proč?" zeptal se táta.
Keila odpověděla: "Zapomněli ste snad? Bariéra. Vaši ninjové jsou vysíleni z udržování bariéry, aby se nic nestalo dětem. Mám pro vás, ale návrh a válka nebude." Táta si kousnul rtu a řekl ji ať, poví svůj návrh. Ona jim řekla: "Vydejte mi vaše dcerky a nikomu se nic nestane." Korri a Sasoa se chytli máminých šatů a zavřeli oči. "Nebojte se, nic se vám nestane" šeptla jim máma. "ZAPOMEŇ" vykřiknul jejich táta. Máma schytla Satsuki a Sasou a odnesla je do úkrytu. Byli v něm už všechny děti. "Už to začalo…" řekla so pro sebe jejich máma. Položila je tam, dala jim pusu. Plakala. Rozloučila se s nimi. Tušila, že to je naposled a utíkala do vesnice. Spíš do bývalé vesnice. Když tam přišla všechno, bylo zničené. Její manžel tam už byl a stál proti Keile. Děti co byli v úkrytu, chtěli všechno vidět a šli podzemní chodbou do úkrytu blíž k vesnici. Byla to bývalá králičí nora jenom už o dost větší. Ven nebylo moc vidět. Tak se děti tlačili k otvoru. Vlci některých bojovníku na nich dávali pozor. Tak to trvalo celé dny. Boj plný slz a krutosti. Těla ninjů leželi na bojišti. Mnoho dětí plakalo, protože vidělo umírat nejbližší osoby. Mámu, tátu… "Proč…proč se to dejeee!" křičelo jedno z dětí. "Lidská hloupost a chamtivost nekonečná" řekl vlk. Zamračil se a kouknul se na bojiště. Sasoa pak viděla jak někdo zasáhnul její mámu. "Mamíííí" vykřikla a rozeběhla se. Uslyšel šumění. Otočila se a viděla, jak na ni letí kunai. V tom momente, se nedokázala ani hnout. Zavřela oči a o chvíli uslyšela: "Promiň Sasoo." Byla to její máma. V zádech měla zabodnutou katanu. Zepředu z ní mírně trčela. Vykašlala trochu krve. Kapky dopadli na Sasou. "M-mami, proč" řekla a přitom se celá třásla. "Protože tě mám moc ráda a *kašel* a nechci, aby se ti něco stalo" řekla a spadla na zem. Sasoa dokola opakovala: "Mami, vzbuď se, hra končí. Mami prosím." Pak přišel nějaký vlk a začal ji tahat zpět do úkrytu. Držela ji, jako kdyby byla klíště. Chytla její čelenku a odmítala ji pustit. Nakonec to uzel nevydržel a rozvázal se a vlk ji pomalu dotáhnul zpět. Svírala její čelenku v rukách. Plakala2. O chvíli se tam objevil jejich táta. Vzal je na ruce a běžel s nimi směrem k listové. Měl hodně ran. Dívky viděli, jak se tam stále zabíjejí, ale bitva se jim ztrácela. Táta je donesl k bráně a padnul a už nevstal. Dívky se rozbrečeli, když viděli, jak to bylo s mámou, věděli co se děje. Satsuki rozvázala uzel na tátově čelence a vzala si ji. Každá zvedla jednu tátovu ruku a strčila se pod ní. Ospalé s brekem zaspali. Rána je vzbudilo otevírání brány. Slunce jim bylo do očí, ale viděli starší paní s jednou mladší paní, ale s většími prsami3 a dvěma ninjami. Vstali a zeptali se, kdo jsou… Pokračovaní příště.

V další části se dozvíte: Kdo byli, neznáme osoby, které viděli? Jak se dařilo našim dvojčátkům při zvykání na nový domov? A mnoho dalšího :D.


Poznámky, Vysvětlivky:
1 Komunikace mezi vlkem a člověkem funguje takto: Majitel vlka a vlk můžou mezi sebou komunikovat. Vlk jenom když chce, může komunikovat s jiným s klanu Kyuketsuki. Vlci mezi sebou taky můžou komunikovat.
2Pozor záplavy přicházejí xD
3No kdo to asi bude? :DD

DRUHA CAST ----> TADY
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Trafíš sa ;D ?

.

Komentáře

1 katt-chan katt-chan | E-mail | Web | 26. března 2013 v 18:59 | Reagovat

hmm povedeny dilek :)

2 Sayuri-hime Sayuri-hime | E-mail | Web | 27. března 2013 v 20:35 | Reagovat

Tak zatím je to zajímavé :D
Můžu se jen n něco zeptat? Proč dostala i Sasoa vlka, když prohrála souboj? :D

3 Satsuki Satsuki | Web | 27. března 2013 v 21:14 | Reagovat

[2]: Ona neprohrála xD : "Nikdy nedovol nepříteli, aby se k tobě přiblížil zezadu." Řekla a stiskla ji pod krkem. Saruki padla k zemi.

A sem ráda žes si to prečetla :33

4 j-vip j-vip | Web | 27. března 2013 v 23:01 | Reagovat

fúú ten koniec ma seriózne rozplakal! Je to krásne, aj keď... oni mali vlastnú dedinu???? Celý klan mal jednu dedinu? Nie je to trošku prehnané? :D :D

5 Satsuki Satsuki | Web | 28. března 2013 v 8:56 | Reagovat

[4]: Ne ... :D Saso zapomela pár detailu -.- tohel všechno bylo pri vodopádove vesnici :D nebo tak nejak sme to chteli

6 Sasoa Sasoa | 28. března 2013 v 9:51 | Reagovat

[4]: Yep a ich ani nebylo tak moc trošku sem zväličšovala asi o-O Jako například UChiháci měli  svou část tak nejak to bylo i tady podobne ..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama