Poviedka/ Students After Sunset/ Promnena/ aneb 2.část :33

5. srpna 2013 v 12:38 | Satsuki

Já a Sasoa sme se nastehovaly do mesta Okami. Privítala nás nová škola a plno ješte neodhalených záhad....

PRVNY STRANA
*Zívnutí* ,,Jak sem se dobre vyspala" Rekla Sasoa když šla za mnou dolu shodmi. Melm moc dobrou náldu nemela. Já jsem sedela na pohovce v pyžamu a s hrnkem kakaa. Sasoa si šla udelat neco do kuchyňe. Jak sem tam sedela porád podráždená z té oslavy ve škole, napadlo mne to hodit za hlavu a užívat si konečne víkend. Na uhlazené vlasy jako vždy po probuzení, ne jako ten muj výbuch kterej češu 15 minut.
,,Jo dobrý ráno" Odckla sem kousavým tónem. Protože seapadlo mne si koupit za ty peníze nejaké hadry nebo tak neco. Zvedla sem se a prázdni hrnek sem položila do mičky a šla sem do svého pokoje. Sebrala sem si noťas na postel a koukla sem se jaké sou vubec obchody v tomhle meste.
Prekvapive sem zistila že je tady jedna dlouhá ulice plná značkových obchodu, luxusních restaurací a hotelu... Na to že tohle mesto je prumerne velké se ani nedivím že tady není rovnou nákupní centrum, ale nestežovala sem si protože sem byla ráda že je tu vubec tahle "zlatá" ulice.
Prošla sem si mapu kde to je a co všechno za obchody tam jsou. Po chvilce hledání sem nejaké našla. Jo! Je tam muj oblíbený obchod Hause. Pak tam je i McDonald, za co sem byla vdečná protože má náplň nezdravých jídel byla na nulový pozici. Už sem si prála mít v ústech ty presolené hranolky a pekne dobrý McChicken sendwich. Dál sem už jen koukala na názvy obchodu. Hned na to sem se sebrala do šatníku a skoumala co si potrebuju koupit jelikož začína podzim. Napsala sem si seznam vecí co potrebuju a co bych chtela. Pak sem si neco peknýho na sebe oblékla, probehla sem se do koupelny a zpet. Tak a mužem jít.
,,Sasó jdu nakupovat nechceš jít se mnou?" Kričela sem na ní zdola, ona byla v pokoji se zapnutou hudbou.
,,Cožé?" Zakričela naspátek. A vyšla z pokoje.
,,Jestli nejdeš se mnou nakupovat." Jak sem jí skoumala pohledem váhala, asi se jí moc nechtelo ale na druhou stranu si chtela neco novýho koupit.
Nakonec prikývla a zmizela do pokoje. Za 5 minut zbehla dolu schodmi a vyrazili jsme.
Cestou dolu sme spolu moc nemluvili. Já jsem se nevedela dočkat pocitu že si mužu koupit co chci a nemusím se koukat na cenovky. Když sme byly doma vreckové ani nic podobného sme nedostávali. Ted je to ale jinak deda kterí je z otcové strany nám dal kopu penez jako omluvu za svého syna, tak sem se aspon dozvedela z máminho mobilu. Jednou nebo dvakrát sme dedu videli když sme byli malé, ted nám posíla každý týden nekolik penez.
Odrthla sem se od myšlenek a zistiaĺa že se mne neco sestra ptá, jelikož sme už stáli v centru mesta. Zírala sem na to jelikož já moc neocenuji památky a tady to vypadalo prekrásne. V strede byla obrí bílá fontána. Okolo ní byly jenom lavičky a nasazené stromy a kvety. Opodál byli velký majestátni budovy. Všechno spolu tvorilo krásny prostredí.
,,Satsuki! Posloucháš mne vubec?!" Tenkým a taky zlostným hlasem na mne kecala má sestra.
Které mne osvobodila od krásy tohohle místa.
,,Jo jo už te poslouchám." Snažila sem se jí pozorne poslouchat abych ji nenaštvala.
,,Ptala sem se jedné paní kde je ta ulice, rekla mi že pujdem támhletou uličkou a pak doleva." Rekla.
,,Jo tak deme." Odpovedela sem a jak jsme šli kolem fontány v dálce sem uvidela dívku s tmavofialovými vlasy a hned sem poznala že je to Aisu Sayuri moje kamrádka. Byla tam z jendou holkou která vypadala tak na 14, mela svetlomodrý krátky vlasy a bylá oblečená jako by ji pozvracela duha. Doslova.
Šla sem za nima a zamnou utíkala Sasoa.
,,Aho- teda ahojte." Pozdravila sem obe. Jak se ke mne ta holka /pozzvracená duha/ otočila zistila sem že je to naše spolužačka...jen si nevím spomenout jméno.
,,Jé ahooj Satsuki." Pozdravila me Sayuri a zároveň mi predstavila tu holku.
,,Tohle je Konoko Yoyo." Rekla.



DRUHA STRANA
,,Ahoj, ráda te poznávam Satsuki-chan." Rekla a mne zarazilo to jak mi rekla. Je videt že má ráda moe veci. Podle jejího výzoru to dokazovalo.
,, Jo..Jo me taky Yoyo." Usmála sem se na ni mile.
,,Kampak ste se vybrali?"
,,Deme nakupovat!" Rekla Sasoa za mnou kterou sem doted nevnímala.
,,Jo rozhodli sme se využit víkend na nakupování když jde ten podzim tak musíme vymenit letní veci."
,,Ano." Pritakala Sasoa.
,,Tak si to nakupování užijte." Milým hlasem rekla Yoyo která vypadala radostne.
,,Nepridáte se k nám?" Zeptala sem se zdvorile. Pri čemz sem si vybavila obrazy naší hádky. Bylo tak za pul hodky jedenáct takže nevidím žádnej problém aby snáma nešli. Jelikož má problem se sluncem. Tekala sem pohledem z jedné na druhou a ze Sayurini tváre se rozeznala touhu a zmatení jestli by mela jít. Yoyo se tvárila že by hned šla takže stačilo se na ni podívat, ani mluvit nemusela.
,,Tak jo." Rekla se vším úsilím a dala se do kroku. Pomalu sme šli všichny. Hned jak sem zaznamenala obrí nápis na zdech, rozárila se mi nálada a pridala sem do kroku. Bylo to tu krásne úzká ulice a postranách na sobe nalepení obchody. Dve budovy které tvorili ulici byli pekné vyzdobené. Budovy byli namalované na oranžovo-sivou barvu, což dodávalo krásnej efekt okolí. Tahle ulice byla dost dlouhá protože sem jenom patrne vnímala konec. Obchody byli barevné nebo kovovne šedé s barevním výkladem. Taky tu byly 4 patra mezi obchody byly schody které vedli do obchodu nad temi na prízemí.
,,Ježišmajá!" Rekla sem nahlas svou myšlenku která se mela ozvat v mé hlave. ,,Jo je to tu prekrásny." Pritakala moje sestra.
,,Vy ste nikdy nevideli obchodní ulici, nebo co?" Kousavým arogantním tonem rekla Sayuri. A ve mne to vyvolalo nepatrné známky vzteku. ,, Ne víš u nás takovýhle ulice nejsou jenom nákupní centra a podobne..." Usnesla se že to je pravda a kráčeli jsem dál. Jak sem tak tekala očima po obchodech, začalo mi kručet v briše. Koukla sem mobil kolik je hodin. Jo bylo skoro dvanáct. Opodál sem uvidela nejakou restauraci. Když jsmee kráčeli blíž všimla sme si že je to Morská Restaurace v moderním stylu lodí a pirátu. Hned na dní sem uvidela Pizzerii. Oči se mi rozárili.
,,Hele...holky nepujdeme se...najíst? Klidne platím ale to kručení v brichu už nesnesu" Rekla sem to jasne a rychle sem se už trepala nahoru schodmi.
,,Jo proč ne." Rekl nekdo za mnou. Bohužel sem vnímala jenom vuni z té restaurace. U nás byla taky taková, tahle byla sfarbená do hneda a po stenách byl hezké ornamenty. Nekdo si dal určite záležet. Podle lidí tady to byla populární restaurace protože to tady ,,doslova" bylo nacpané lidmi. Naštestí slušními lidmi.
,,Sedneme si tam." Ukázala Yoyo ke stolu pro čtyri lidi u okna, což se mi líbilo.
,, Sedím u okna!" Zakričela sem aby mne slyšeli. Sasoa obrátila oči v sloup a sedla si na takovou polo pohovku. Já jsem ji prolezla ke oknu a shrabla Menu.
,,Já chci pizzu bez ančoviček, ananásu a oliv." Ráznym tonem rekla Yoyo která si dbala na to co jí. Já jsem sní souhlasila protože sem byla stejná.
,, Já mám ráda jenom tu základní šunka, syr, kukurice." Rekla sem já a Yoyo souhlasne prikývla. Ted to bylo na Sasou a na Sayuri jakou si dají ony.
,, Já mám ananás ráda." Rekla nakonec Sayuri a Sasoe to bylo fuk. Podle jejího výrazu jí v téhle chvíli bylo úplne jedno co bude jíst. Já jsem se vduchu nevedela dočkat na tu pizzu. Když došla servírka Yoyo všechno oobjednala. Dva krát velká pizza a čtyri velké kofoly. Když nám to donesla o deset minut pozdeji, vrhla sem se hned na tu pizzu i když byla porádne vrelá. Já jsem si ji vychutnala do posledního sousta a pak sme se vybrali do obchodáku. Já jsem šla so HAUSU a ony šli do GATEu. Pak sem šla všude možne a mela ruky plný tašek. Nakoupila sem si plno náramku, triček, nohavic, legín,mikin a bot. Boty, myslím jenom tenisky nesnášim potpatky. Už bylo tak pul čtyri. Nevedela sem kde sou holky, aspoň sem si je nevšimla jak jsem behala po obchodech. Tak sem napsala všem smsku že se sejdem u McDonaldu v pul šestý. Snad si skouknou mobil. Když už sem nechtela moc penezí minout sedla sem si do jedné kavárny. Objednala sem si latte a dve koblihy s polevou. Premýšlela sem nad mámou jak moc mi chybí to její dirigování a montování se mi do učení a života. Já jsem se neučila tak dobre jako Sasoa ani sem tak dobre neposlouchala a všechno sem obkecávala a obracela


TRETI STRANA
oči v sloup pokaždé když mne o neco požádala. Snad se má dobre. Večer ji pošlu mail. Pres okno sem uvidela Sasou jak jde s jednou taškou plnou vecí do dalšího obchodu. Tá asi trávi v jendým obchode pul hodinu. Zatím co já jsem v jedním obchode deset minut a vyjdu z neho ze tremi plnými taškami. Objednala sem si ješte čaj a pak sem se šla podívat do galérie která byla na konci ulice. Prekvapive mne to tak chytlo a zaplatila sem si i pruvodčího. Bylo to tak krásne. Jakožto já moc umení nemusím. Nejvíc se mi líbily obrazy a virtuálni predstavení. Jak sem tam tak obdivovala ty veci uvedomila sem si že jsem se hodne zmenila. A moc mne to potešilo. Sakra! Práve sme vcházeli do místnosti z dob vámpýrizmu. Jakože mytické historie co si lidé myslela a tak. Já nesnášim vampýry. Protože se jich bojím. Ano ano sem jako díte co se bojí príšerky pod postelí. Muj strach vyvolalo...
,,Slečno ste vporádku?" Rekl prúvodčí a prodíral se skupinkou ke mne.
,,Slečno?" Zeptal se znova a tehfdy sme ho začala vnímat. Zmatene sem se obrela naokolo.
,,Jo jen už asi pujdu. Kterým smerem je východ?" Pruvodčí jménem....Takano mi ukázal smer východu a tak sem se po tý ceste vydala. Když sem vyšla z gálerie zistila sem že už se stmívá a slunce zapadá. McDonald nebyl v obchodní ulici. Ale vedela sem kde je. Nechtelo se mi jít cez celé námestí tak sem se z galérie otočila a šla tmavou uličkou kde nikdo nebyl. Bylo tam dost tmavých uliček a nikdo na okolo. Když najednou sem zistila že nekdo me pronásleduje. Držela sem mobil takže se mi odrážel obraz za mnou. Ohlédla sem se a pak spátky a pridala sem do kroku. Prede mnou nahoru schodmi se týčili stromy.Jo! Takže nejakej park kde budou lidé a hned za ním je McDonald. Poslala sem sms že už sem pri parku. Najednou sem uklouzla a spadla na zem. Udelala sem si šrám a z nej mi začala téct krev. Vzhlédla sem a nademnou se týčil muž kterýmu oči svítili na červeno. Za ním šel druhej kterýmu taky svítili oči. Chytila sem paniku a rukami sem se posouvala dozadu a nestrhávala z nich oči. Srdce mi bušilo jakoby chtelo prozarit ven. Muž blížší ke mne, mne schytil za ruku pri čemž sem padla celá na zem. Prišpedlil mi obe ruce k zemi. Začala sem ječet no dlouho sem ale neječela protože ten druhej, ten druhej mi neco udelal. O-on mne kousl. Ale nebylo to jentak ledajaké kousnutí. Mel tesáky,červený oči a byl studený. Byly to upíri, pravý upíri. Snažila sem se pohnout no ten kousanec se mnou neco udelal vpaloval do mne nejakou látku a já jsem strácela vedomí, od bolesti jsem ani nemohla kričet ale bylo to jakoby ste stáli v ohni nebo do vás bodali nožem, možná obojí. Cela vydešená sem začala spouštet slzy. Ten muž co mne držel kričel aby prestal ten co pije. On prestal a odtrhl pusu od mé nohy která byla celá od krve. Ten muž vystrídal toho druhýho ale už mne nedržel protože nemusel. Byla sem nehybná nemohla sem se hnout jen vduchu kričet od bolesti. Naklonil se nad mne a usmál se. Celé ústa mel od mojí krve. Pak ten druhej zatal tesáky do mojí ruky. Zasténala sem na znak príšerné bolesti. Strácela sem vedomí víc a víc. Duvod byl stráta krve a ta divná vec která se do mne lila. Je plno mýtu o upírech a já je všechny znám. Na to že se jích nesmrtelne bojím sem o nich studovala. Najedlou spolu začali mluvit. Ten muž co se prvne zakousl mluvil na toho který ze mne pil.
,, Zabijeme ji nebo ji necháme...se...promenit?" To poslední rekl s úsmevem adresován mne. Zalapala sem po dechu. V mýtech i bylo že když se zakousnou je možnost že se promením nebo zemru. Ve vnitrku sem chytla obrí paniku. Radši.....radši umru jakoby sem se mela stát jednou znich.
,, Ne...nik...nikdy se nestanu jednou ...z vás!" Rekla sem syčivím tonem se vší námahou protože sem se nemohla ani pohnout. On se usmál a ten druhej se odemne porád neodtrhl. Toho prvního moje slova zapálila a tak se zakousl taky. Už sem se strácela když najednou nekdo....priletel? Andel? Prišel si po mne? Ne. Nebyl to andel byla to Ryuuzetsu podle rysu její tváre sem jí spoznala. Jen byla....jiná. Mela modrý šupiny na pokožce. Pak oči mela jako mávaj draci. Byla sem zamtená, začala neco kričet a ti muži se odemne odtrhli a postavili se na výpad. Který nezabral protože Ryuu jim zabodla do hrudíku své ruce kde mela drápy. Já jsem vykulila oči. A pak sem uvidela jak se blíži Sayuri která mela kolem celeho tela plameny-černé. A za ní byl panter a na nem Sasoa která ječela kvuli mne.Asi. A vedle ní byla Yoyo která ji uklidnovala až neusnula. Kouzlo? Ryuu začala ječet na ty dva.
,,Tohle! Tohle není vaše uzémí na lovení! Slyšíte? Porušili jste smlouvu!" Ječela tak že to snad bylo slyšet až do našeho domu. Já jsem nevedomky koukala co se deje. Obraz se mi už rozmazával ale hlasy a jejich rozhovor sem slyšela.
,, Ale, vždyt sme si sebrali o-obet která byla sama..a nikdo by nás nevidel...dukazu by sme se zbavili!" Težce oddechoval na kolik mel v hrudi zabodnutí její drápy.

ČTVRTÁ STRANA
,,Tohle je jedno pravidlo ale vy ste porušili to druhý!" Rekla upozornujícim tónem.
,,Co deláš drama z jednýho obyčejnýh-!!!" Ryuu mu zabodla drápy ješte hloubeji až zaječel.
,,To je jedno! I 1 lidský život je duležitý!" Rekla trochu klidnejším hlasem aby neprilíkali lidi.
,,Jo, a když.... si zabíjela ty bylo ti to fuk!" Vykrikl ten druhej muž. Ryuu se zazubila a praštila nima oba o zed pri čemž jim vyndala drápy. Ješte nekolik krát na sebe zaječeli a pak je nechala jít. Jak to! Chtela sem promluvit ale nedokázala sem vynaložit tolík síly. Zaslyšela jsem že to na nich nerekne a budou jejími dlužníky. To jsem už jen tak tak vnímala pak prišla blíž jojo která...mela rohy? A ...a ocasy? Dva? Možná. Zastavovali mi krvácení. Asi. No pak už jsem preštala videt a slyšet. Obrazovka zčernela.
Pak už nevím co se stalo dál.Ani nevím jestli to všechno byla pravda ale nejspíš ano. A jestli ano a já nezemru stanu se tou nemrtvou beštií....
Pak sem stratila úplné vedomí.

________________________________________________________

Dakujem za prečítanie ^^
Snad sa vám to páčilo... pretože mi to dalo zabrat xDD aj ked to tak nevyzerá :33
Hodnotenie nechcem bojím sa čo byste dali xDD !!
Moju krásnu česku gramatiku nevšímat prosííím :DDD
Sayonara :333
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Trafíš sa ;D ?

.

Komentáře

1 Kesie-chan Kesie-chan | 5. srpna 2013 v 20:09 | Reagovat

Skvělé!! :3 Moc mě to bavilo číst!! Mmmmm..... draci, upíři, nadpřirozeno, to je moje v jakékoli podobě :3 Jen tak dál, už se těším na další díl!!^^ K vytknutí asi nic, hrubek už tam tolik nebylo :) a co se týká mluvy, ty jsi napůl slovenka? :D

2 Sayuri Sayuri | Web | 7. srpna 2013 v 11:09 | Reagovat

:3 Takže obrázek u povídky je nádherný a povídka sama taky je to napínavé a a líbí se mi to ikdyž nějaké gramatické chybičky ale jinak dobré těším e na další díl :) :D

3 Lairai Lairai | Web | 9. srpna 2013 v 23:50 | Reagovat

Je to úžasné ^^ A napínavé :3 Tak doufám že brzy bude další kapitola ^^

4 Shinigami Shinigami | E-mail | Web | 8. září 2013 v 19:01 | Reagovat

Tákže, tenhle dílek jsem četla už přísahám v srpnu večer. Ale dneska jsem se nudila, přečetla znovu a zjistila jsem, že jsem nezanechala minule koment Q_Q

Dílek se mi mooc moc moc líbí ^^ Těším se na další ^♦^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama