Upside down - 1. kapitola

3. února 2015 v 22:06 | Sasoa |  Upside down / Shonen-ai / FF
Hey darlings!~ Tady Saso ^^" Hádžem vám sem 1. časť Upside down a něco k tomu na začátek...
Sebastian má 17 a je starší od Davida >->
Odohráva sa to v Anglicku - Londýn. Pokiaľ sú tam niektoré info nesprávne, tak ma to nějako nezaujíma -w-" Emm...
Takto sú písané myšlienky alebo niečo také <---

Enjoy?



"Jmenuji se David Sparks. Pocházím z Ameriky, ale to jste si už myslím všimli kvůli mému přízvuku. Je mi 17 let a hraju basketbal. No, doufám, že si budeme rozumět!" představil se nový žák.
"Můžete si jít sednout, Davide," řekl učitel. V celé třídě bylo jediné volné místo vedle nějakého kluka. Bylo to dost vzadu, takže ho překvapilo, že tam ten kluk sedí sám. Asi to bude nějaký podivín, protože kdo si čte dobrovolně ve škole, ale čím dál je od učitele, tím lepší. Šel jsi tam teda sednout. Hodil si batoh k lavici, sednul si a otočil se k tomu klukovi.
"David," řekl a podal mu ruku.
"Sebastian," odpověděl ten kluk. Zvednul pohled od knížky, usmál se a potřásl mu rukou. Měl hezký úsmě- Počkat na co to právě myslel.
" Davidem, chápu, že jste nový, ale představovaní si můžete nechat i na přestávku a Sebastiane, prosím odložte tu knihu. Hodina pokračuje normálně," upozornil je učitel.
"Promiňte!" řekl a začal si vytahovat věci z batohu. Se Sebastianem to ani nehlo. Možná byl tak začtený, že ho neslyšel tak se rozhodnul, že ho upozorní.
"Hej," pošeptal, "Máš to odložit."
"Oh, pardon!" řekl Sebastian a rychle odložil knihu a začal vnímat hodinu.
Po hodině přišli za Davidem všichni ze třídy a začali se mu představovat a ptát se ho hy Ameriku. Celý den proběhnul dobře. Po vyučování jsi šel vzít věci ze skřínky, kterou dostane každý žák. Na chodbě ho zastavil nějaký kluk z jeho třídy. Jmenoval se asi Josh. Nebyl si úplně jistý.
"Hej kámo. Jenom menší rada na začátek. Nebav se s tou kurvou," řekl Josh.
"Um, s jakou kurvou? Nějak tě nechápu," odpověděl.
"Jako, já nemám nic proti duhovým spoluobčanům, ale slyšel jsem, že ten co vedle tebe sedí, tráví krásné časy se svým strýkem a pochybuju, že to strýkem končí, když víš co tím myslím," vysvětlil Josh.
"JAKO BYS TY NĚCO O TOM VĚDĚL!" vykřiknul Sebastian, který stál kousek od nich. Kdy se tam dostal? Jak je možné, že jsi ho ani jeden nevšimnul? Josh i David tam stáli jako zmražení. Sebastian měl slzy v očích a začal od nich utíkat.
"Co to mělo znamenat?" zeptal se David.
"Snažil se to popírat, ale je to pravda. Ví o tom celá škola i učitelé, ale nemluví se o tom," odpověděl Josh.
"No tak díky? Myslím…" řekl nejistě.
********************
Sebastian celou cestou domů běžel. Rychle otevřel dveře od domu a vyběhnul po schodech do svého pokoje. Ještě slyšel mámu, jak na něho křičí z kuchyně a ptá se ho, jak bylo ve škole. Zabouchnul dveře.
Když konečně měl šanci najít si kamaráda, tak to musí hned někdo zničit! Proč?! Jako by o tom něco věděl! Proč si všichni myslí, že to chtěl?
"PROČ?!" vykřiknul z plných plic. Najednou uslyšel klepání na dveře.
"Sebby? Co se sta-?"zeptala se jeho máma.
"Nech mě na pokoji!" odpověděl.
Lehnul si na postel a brečel. Po pár minutách tam usnul a vzbudil se až večer. Na stole jsi našel chléb s máslem a sklenici pomerančového džusu. Přišlo mu líto, že se tak choval k mámě. Nezasloužila si to. Rychlo šel dolů a našel ji, jak sedí v obývacím pokoji a kouká na televizi.
"Promiň," řekl tiše. Jeho máma nic neřekla, jenom ho objala. Po chvíli se rozdělili.
"Víš, že vše bude v pořádku? Víš, že mi můžeš říct cokoliv?" zeptala se ho. Přikývnul.
"Pamatuješ, jak jsem ti říkal, že k nám přijde nový kluk?" řekl, ale ani nečekal na odpověď.
"No, říkal jsem si, že-že konečně je tady někdo, kdo mě nebude soudit a možná si budeme i rozumět a možná to skončí, ale byl jsem tak hloupý. Samozřejmě, že mu řekli jejich verze ještě dnes. Jeho pohled na mě mluvil za vše," dořekl a rozbrečel se. Máma ho znova objala.
********************
Na další den se chtěl Sebastiana zeptat na to, co mu řekl Josh včera řekl, ale když uviděl jeho chladný pohled, tak neměl odvahu. Len ho pozdravil, ale zůstal kruté ignorován. Bylo to tak i další den a další. Pak to už vzdal a nepokoušel se začít konverzaci. Asi o dva týdny si Sebastian zapomněl učebnici dějepisu. David nejdřív váhal či ji dá do středu, aby do ní viděli oba, ale nakonec to udělal. Podařilo se mu zachytit Sebastianův nevěřící pohled, ale ani jeden nic neřekl. Po hodině, která byla i poslední, ho Sebastian zastavil.
"D-Děkuju, ale proč?" zeptal se ho.
"Ale všimnul jsem si, že sis ji zapomněl tak je celkem logické, že jsem to udělal," řekl David, usmál se a odešel, protože měl ještě trénink basketu v jiné budově. Miloval ten sport. Při hře zapomněl všechny problémy, pokud nějaké měl, ale vždy ten čas uběhl moc rychle a musel se vrátit k normálnímu, nudnému životu. Sice teď není tak nudný.
********************
David se rozhodnul, že chce toho tichého kluka poznat víc. Další den po vyučování šel za ním. Sebastian si právě vytahoval ze skřínky věci.
"Nechtěl bys jít dnes k nám nebo jít ven nebo prostě něco dělat?" zeptal se. Sebastian si ho přeměřil pohledem.
"Pokud ses s někým vsadil, že máš tu "kurvu" někam pozvat, tak jsi právě další co prohrál," řekl chladně, zavřel skříňku, oblékl si kabát a s batohem na zádech mířil k východu. David šel za ním a chytil ho za rameno.
"Um, tohle není žádná sázka nebo tak. A taky si nemyslím, že jsi kurva. Jenom jsem si myslel, že by bylo fajn tě poznat a tak. Připadáš mi, uh, fajn." řekl.
"Tohle už zkoušeli. Vymysli si něco nového," ani se na Davida nekouknul, dal si jeho ruku dole z ramena a pokračoval v chůzi.
"Nedělám si srandu. No tak, bude sranda. Můžeme si u mě zahrát videohry. Hraješ videohry? Nebo koukat se na televizi! Nebo pokud chceš tak si číst. Sice moc knih doma nemám! Možná máma má. Tak jdeš? Prosím…" mumlal David. Sebastian se k němu otočil.
"Tys musel do toho dát něco vzácného co? Hezky se snažíš!" zasmál se ironicky a rychle se otočil. David mu schytl mu zápěstí.
"Člověk se snaží být milý, ale takto to dopadá. Tak si zůstaň sám! Že mě vůbec napadlo na tebe promluvit, princezno! Omlouvám se!" naštval se David a pustil ho. Sebastian se ani nehnul. Stál tam zatím, co ho David obešel a odešel ze školy. Co mám udělat? Jít za ním a omluvit se nebo radši ne? Tohle byla možná moje šance mluvit s ním a posral to.
Vyběhnul za ním na ulici. Zastavil se, aby se rozhlídnul, a když ho uviděl, rychle běžel za ním.
"Promiň! Já, já to tak nemyslel!" vykřiknul. David se zastavil.
"Je pravda, že lidi jsou svině, ale to neznamená, že všichni lidi jsou takoví. Taky se omlouvám. Neměl jsem tak vyběhnout, asi si zažil dost lidí, kteří se snažili si z tebe udělat srandu nebo tak," řekl klidně David. Pak se na Sebastiana usmál a pokračoval: "Takže jdeš?"
"Jo," řekl Sebastian a na tváři se mu objevil ten jeho krásny úsměv.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Páči sa vám poviedka Upside down?

Ano 87.5% (14)
Nie 12.5% (2)

Komentáře

1 Naru Naru | 5. února 2015 v 16:01 | Reagovat

Jé moc sa mi to páči *U* Kedy bude další diel? prosím :)

2 Sasoa Sasoa | 5. února 2015 v 22:47 | Reagovat

[1]: Oh hey! Som rada, že sa ti to páči *^* ^^" Chcem to pridávať raz do týždňa, aby to malo nejakú pravidelnosť... Takže utorok >-> Dúfam... ak nezabudnem... vlastně mám napísané asi ďalšie 2 kapitoly >-> a 3. rozpísanú c:

3 Emma Stoll Emma Stoll | Web | 6. února 2015 v 23:15 | Reagovat

Páčí sa mi to :3 ♥♥♥ Je to fakt super... nemůžu se dočkat pokračování *-*

4 Reita-chan Reita-chan | Web | 10. února 2015 v 17:49 | Reagovat

jej krásne XD strašne sa mi páči Sebi :3 je tak rozkošný XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama