Upside down - 3. kapitola

17. února 2015 v 16:50 | Saso |  Upside down / Shonen-ai / FF

DARLINGS! Ako sa darí?!Týždeň prešiel, tak sem hádžem ďalšiu časť... Snáď do budúceho týždňa dopíšem 4. lebo som začala pozerať Doctora Who... a... je to super *^* Doporučujem každému, kto si chce nechať vytrhnúť srdce a zašlapať ho do zeme. *sobbing*
No ništ... musím pokračovať v pozeraní o_o" so Enjoy! ^^ (Snáď sa to teda bude páčiť, pretože ja netuším o čom som tam písala °-° not great plan) + o basketbale viem max. že je tam lopta, 2 koše a hráči

Vysvetlivky:

- Text - SMS od Davida
-- Text - SMS od Sebbyho

-'Text' - papierik od Davida
-- 'Text' - papierik od Sebbyho


Když Sebastian otevřel dveře od domu, viděl jeho mámu, jak k němu běží a pak ho objala. Nemohl si jí ani kouknout do očí a radši se koukal na zem.
"Kde jsi proboha byl? Jsi celý? Nestalo se ti nic? Proč jsi nezavolal?" vychrlila na něho otázky.
"Promiň, ale našel jsem si kamaráda a byl jsem u něho doma," řekl a pomalil zvedl pohled.
"Zlatíčko, už se neomlouvej. Kdo to je?"
"Ten nový kluk. David," odpověděl.
"Já jsem věděla, že bude hodný a teď mi řekni, co jste dělali," usmála se na něj a on spustil. Celou dobu se ho na nic neptala a jenom poslouchala. Její syn byl šťastný a jenom na tom jí záleželo.
*********************
Asi 2 hodiny potom co odešel Sebastian, se mu rozhodl David napsat.
- Hey! To jsem já - David. Tak co přežil jsi :D ?
Čekal pár minut na odpověď.
-- Jou :D ! Nic mi neudělala… Jenom se mě ptala, jak bylo xD
S.
- Omg… vždyť jsi odsud běžel jako by tě měla zakopat zaživa! xDD
-- To jsem si i myslel! Ugh… nikdy jsem nepřišel tak pozdě bez toho aby to má máma věděla >-<
S.
- Vážně nikdy? O_O" To budu muset napravit ;)
-- Ani to nezkoušej ._. Ještě mám rád svůj život
S.
- Ooo… malej Sebby se boji, že na něho máma nakřičí!
-- Pssshhh… Jdi se radši učit… Nezapomeň na to, že zítra píšeme z bio
S.
- Fuck
Sebastian pak vypnul mobil a otevřel učebnici biologie. Neví přesně, kdy zaspal, ale máma ho našla spícího u stolu kolem deseti hodin večer. Vzbudila ho.
"Co se děje?" zeptal se zmatený, ospalým hlasem.
"Drahoušku, nespi na stole, jdi do postele," pošeptala mu máma a potichu odešla. Sebastian se dotackal k posteli a padnul do ní. Bylo mu jedno, jak v ní ležel a rychle znova zaspal.
*********************
Další den byl pátek. Když ráno přišel David do školy, hned pozdravil Sebastiana, který si jak vždy četl jeho knihy. Byl ignorován, což ho hodně překvapilo. Zkusil to znovu, ale odpovědi se mu nedostalo. Sednul si teda na místo a Sebastian mu podal papírek.
-- 'Ve škole se mnou radši nemluv'
David se udiveně koukl na Sebastiana.
- 'Proč ne?'
--'Zkazilo by ti to pověst kterou se ti zatím podařilo vybudovat'
- 'Koho zajímá pověst?'
-- 'Věř mi, že to bys neříkal kdyby se ti smáli'
- 'Pff'
-- 'A co tým? Jaké by bylo kdyby se ti lidi z týmu posmívali kvůli mně? Možná by tě i radši trenér vyhodil.'

David se na něho smutně podíval a Sebastian mu pohled opětoval. David věděl, že to je pravda. Když nevycházíš s hráči tak padáš pryč. Letmo se na Davida usmál a pak zazvonilo na hodinu. Na třetí hodině napsal David další papírek.
- 'Nechceš se jít kouknout na dnešní trénink? '
-- 'Ty máš trénink i v pátek?'
- 'Jo jo všechny dny v týdnu krom čtvrtku'
-- 'Nechtěl bych'
- 'Mě to baví a jdeš nebo ne?'
-- 'A jak se tam mám dostat?
- 'Prostě vejdeš dovnitř. Normálně se tam chodí lidi koukat na naše tréninky. Kdo ví proč. Je to o dvě ulice dál, ale ty to tady určitě znáš. Začínáme ve tři'
-- 'Jo vím kde to je. Ok ok budu tam někde…'
David se usmál. Naštěstí, učitel si jich nevšímal.
*********************
Sebastian stál před tělocvičnou, ze které slyšel zvuk míče odrážejícího se od dřevěné podlahy a nějaké výkřiky. Pak se koukl na hodiny v mobilu. Na obrazovce mu svítil čas 15:06. Vešel dovnitř. Hra byla v plném proudu, ale to bylo jasné. Na sedadlech kolem sedělo pár holek. Ty si jenom povídali a ukazovali na hráče. Pak tam byla nějaká máma s dvěma malými klukama, kteří povzbuzovali, a když někdo skóroval tak se moc těšili a bylo jim jedno, který tým to byl. Sebastian si sednul do zadní řady úplně na kraj. Myslel, že trénink bude probíhat jinak. Jako trénovaní běhu a pak možno nějaké hody na koš, ale tohle mu víc vyhovovalo. Velmi rychle našel pohledem Davida. Sledoval jenom jeho. Je pravda, že většina ostatních byli z jeho školy a je nechtěl ani vidět. Když byl mladší, taky hrával basketbal a musel uznat, že tady to je jiná liga. Po skončení vyšel ven a nevěděl co dělat. _Mám ho počkat nebo ne? No asi jde někam se spoluhráči, vždyť je pátek. Tak radši půjdu domů…_
Přešel pár metrů a najednou mu na mobil mu přišla SMS.
- tak co bavilo tě to? :D Dneska si měl štěstí… tak často nehrajeme 'mini zápasy' a počkej mě tam, za chvíli tam budu!
--Jo čekám tady!
S.
Sebastian se teda zastavil a otočil se tak, aby viděl východ z budovy a čekal. Viděl, jak vycházejí ostatní po skupinkách, ale Davida neviděl. Asi po deseti minutách, když si myslel, že už nikdo nevyjde, že Davida přehlídnul a on je teď s ostatníma někde v baru, tak uviděl Davida ještě s vlhkými vlasy vycházet ven a pak se k němu David rozběhl a mával rukou. Taky mu zamával. Když k němu přiběhl, cítil z něho pot.
"Promiň, že jsem tě nechal tak dlouho čekat, ale trenér mě zdržel," řekl David a lapal dech.
"Myslel jsem, že máš lepší kondičku a taky, že znáš pojem 'sprcha', která tam určitě je," zkonstatoval Sebastian.
"Heeej! Tys neběhal hodinu za loptou a taky do těch sprch by vstoupil jenom velmi odvážný člověk nebo debil," řekl uraženě David a Sebastian se zasmál.
"A co vlastně chtěl trenér?" zeptal se Davida.
"Ale nic, jenom se mě aktuálně ptal, kde jsem předtím trénoval a tak," odpověděl mu David.
"A to trvalo tak dlouho, jo?" zasmál se.
"Chvíli jsem tam ještě čekal, než všichni odejdou. Vždyť ty, jsi nechtěl, aby mě s tebou viděli."
"Jo jasně," Sebastian sklopil pohled.
"Trošku života do toho umíraní. Jdeš dneska zas k nám?" usmál se David.
"Jo… jasně,"odpověděl Sebastian.

"Ale radši jdu zavolat mámě," dodal a vytočil číslo.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Páči sa vám poviedka Upside down?

Ano 87.5% (14)
Nie 12.5% (2)

Komentáře

1 Nemesis Nemesis | 17. února 2015 v 18:58 | Reagovat

naprosto dokonale uz se nemuzu dockat pokracovani XD

2 Reita Reita | 21. února 2015 v 15:30 | Reagovat

Jej krásni diel moc sa mi to páčilo dúfam že 4 diel čoskoro dopišeš

3 Nanami Nanami | 26. února 2015 v 19:05 | Reagovat

úžasné teším sa na dalšiu časť *-* pleasky  dufam že v tom bude pokračovať QuQ

4 ZdenekZ ZdenekZ | E-mail | 17. ledna 2017 v 20:42 | Reagovat

Chtěli byste zvýšit návštěvnost na satsuki-sasoa.blog.cz několikrát? Hledat v google: Masitsu's tricks

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama